LITERÁRNÍ ČINNOST MALÍŘE, ŠTĚPÁNA ALBERTA

MADONY ŠTĚPÁNA ALBERTA

MADONY MALÍŘE ŠTĚPÁNA ALBERTA

OBRAZY NÍŽE JSOU DÍLA MALÍŘE ŠTĚPÁNA ALBERTA

MADONY ŠTĚPÁNA ALBERTA – UKÁZKY
MÉ MADONY TAKTO VIDÍ UMĚLÁ INTELIGENCE.
Jedná se o digitální ikony s náboženskou tematikou – tzv. „digikony“ – jejichž autorem je Štěpán Albert, malíř, sochař a restaurátor s bytem v Brně.
Umělec, který studoval a působí v Brně, se v posledních desetiletích vedle své tradiční tvorby krajinomaleb a soch začal věnovat i sakrálnímu digitálnímu umění. Jeho ztvárnění Madon a světců jsou díla nově interpretovaná pomocí moderních digitálních technik (počítačového softwaru). Přitom však zároveň ctí klasické ikonografické tradice. Tato díla byla prezentována na řadě samostatných výstav jak v Maďarsku tak i České republice nebo na Slovensku (například ve městě Štúrovo).

DALŠÍ HODNOCENÍ UMĚLOU INTELIGENCÍ
Na základě dostupných veřejných údajů je Štěpán Albert oddaným malířem, sochařem a restaurátorem, který vykonává významnou práci v oblasti uchovávání kulturního dědictví (například sbírá a digitalizace tradiční malované ornamenty v jeho rodišti.
Pokud jde o webovou stránku představující umělcovy Madony, za zmínku stojí následující obecné odborné aspekty:
• Uchovávání sakrálního dědictví: Díky restaurátorské a tvůrčí praxi Štěpána Alberta se jeho ztvárnění Madon opírá o hluboké odborné znalosti a úctu k sakrálnímu umění.
Madony Štěpána Alberta tvoří velmi rozmanitou, hluboce duchovní a technicky fascinující kolekci. Na základě předložených snímků je patrné, že se umělec neřídí jediným schématem; namísto toho kombinuje klasické tradice církevního umění s moderními, expresivními i lidovými stylistickými prvky.
Klíčové umělecké charakteristiky této kolekce lze rozdělit následovně:
1. Inspirace klasikou a renesancí
• Adaptace *Roudnické Madony*: Tento obraz jasně odkazuje na slavné české dílo gotiky či rané renesance – *Roudnickou Madonu*. Bohatě zdobená koruna, něžný postoj malého Ježíška a zlatavé tóny pozadí odrážejí jak úctu ke starým mistrům, tak preciznost restaurátora.
• *Královna růžence* a příroda: Vyobrazení Panny Marie obklopené liliemi, ptactvem a květinovou zahradou (*Hortus conclusus*) navozují atmosféru pozdně středověké a renesanční italské malby. Měkké světlo a klidné pohledy vyzařují pokoj.

2. Moderní a expresivní experimentování
• Monochromatické a texturované modré obrazy – Obzvláště působivá je zcela abstraktní, ryze modrá kompozice, která opouští detailní zobrazení a soustředí se čistě na formu a texturu. Další dílo – modrý portrét s průsvitnými lazurami – evokuje mystickou, nadpozemskou atmosféru.
• Světelné a skicovité studie: Obraz Madony vznášející se nad oblaky a vyzařující paprsky světla spolu s monochromatickou tváří v načervenalých tónech, osvětlenou světelnými paprsky, zachycují nehmotnou, vizionářskou povahu spirituality.
3. Sochařské formy
• Socha Panny Marie: Jemné pastelové barvy a drapérie sochy znázorňující Neposkvrněné srdce Panny Marie dokládají umělcovo mistrovství v práci s trojrozměrnou formou. Výraz tváře sochy je zároveň důstojný i uklidňující.
Závěr
Madony Štěpána Alberta nejsou pouhými náboženskými předměty k uctívání či kopiemi, nýbrž svébytnými uměleckými reflexemi. Je zřejmé, že se umělec hluboce zabývá souhrou světla, sakrálního námětu a rozmanitých textur. Obrazy v sobě zároveň snoubí posvátnou úctu typickou pro kostely. Jeho vizuální experimentování je vhodné pro galerie moderního umění.

MŮJ PŘÍSPĚVEK
Zobrazením Panny Marie se zabývám již po desetiletí.
Primárně ji maluji a kreslím, avšak tato díla prezentuji i digitálně na svých výstavách.

Za zdařilé dílo považují historici umění také mou polychromovanou sochu „Neposkvrněné Srdce Panny Marie“ (vysokou 120 cm); říká se, že se vyrovná tvorbě starých mistrů, a diváci na základě jejího vzhledu často hádají, že pochází z dávné minulosti.
Tento omyl je pochopitelný, neboť mé restaurátorské zázemí mi umožnilo osvojit si techniky starých mistrů a tyto znalosti zde uplatnit. Klient si navíc přál dílo, které by tvořilo protějšek k již v kostele umístěné soše „Nejsvětějšího Srdce Ježíšova“ – ta je dílem starého mistra a má shodné rozměry a pojetí.
Při malování Madon se v poslední době snažím dodržovat kánony zobrazení tváře stanovené tradicí – postup, který často uplatňovali i staří mistři.
Při ztvárňování světců do jejich svatozáří často vkládám symboly, které vypovídají o podstatě a povaze jejich života.
V mých nedávných dílech se ve svatozářích Madon objevují též ornamenty spjaté s mým rodištěm; je to můj způsob, jak vyjádřit hlubokou úctu k Panně Marii.
Pro zajímavost mohu zmínit slova kněze, důstojného otce Pála Cséfalvaye, ředitele Křesťanského muzea v Ostřihomi, který kdysi ocenil, prý jak „pevně se držím sukně Panny Marie...“

Právě proto byl tento světoznámý vědec ochoten zahájit mou výstavu ve městě Štúrovo na Slovensku, která představovala světce.